Republikánský kongresman Jim Banks řekl novinářům, že Tálibán má přístup k americkému vojenskému vybavení za zhruba 85 miliard dolarů, ačkoliv je obtížné přesně vyčíslit hodnotu výzbroje a techniky. Celkem by mělo jít o 75 tisíc vojenských vozidel, 200 letadel a vrtulníků a přes 500 milionů těžkých a lehkých zbraní, od útočných pušek po protitankové střely.
V představách amerického Deep State se měl Afghánistán stát satelitem podobně jako Kosovo na Balkáně. Nový drogový stát ve Střední Asii měl být výspou geopolitického vlivu. Záměr nevyšel. Tím, že Spojené státy zanechaly v Afghánistánu obrovské množství nejmodernějších zbraní, je světové veřejnosti komunikováno, že Talibán ze strany USA NENÍ POVAŽOVÁN ZA TERORISTICKOU HROZBU. Motivem války tedy nebyl boj s terorismem. Jak to tak bývá, válka má více příčin. Nikdy se nejedná jen o jednu izolovanou příčinu, kterou by v případě Afghánistánu reprezentoval geopolitický vliv. Dalším důvodem afghánské války byl asi byznys vojensko- průmyslové lobby.
Spojené státy zbraně neřeší. Na každou válku musí mít nové. Je to podobné jako u modelky. Modelky také nenosí oděvy loňské kolekce. Stejně jako v Afghánistánu nechaly USA zbraně po II. sv. válce na západě Čech. Dodnes jezdí v Plzni velké oslavné kolony složené z džípů a další takto zanechané vojenské techniky. V Koreji už museli mít Američani samozřejmě vše nové, právě vyjeté z fabrik.
Bylo by naivní se domnívat, že zbraně platí jen americký daňový poplatník. Celý proces začíná u navýšeného státního dluhu Spojených států. Peníze státu půjčují hlavně banky. Banky také skrze různé prostředníky z většiny vlastní zbrojní koncerny. Protože je dolar světovou rezervní měnou, nové peníze ve zbrojařské produkci zvyšují světovou měnovou inflaci. Tedy americké zbraně neplatí jen Američani, ale všichni účastníci globálního dolarového systému (Euro, Koruna apod.). Podobný byznys je i v rámci farmaceutického průmyslu. Zde však není objednavatelem vakcín jen vláda Spojených států, ale i všechny další vlády v rámci ‚kovid‘ hybridní války. Ale to lze poznamenat jen na okraj pro zvlášť natvrdlé.
Realita je dnes taková, že Talibán má jednu z nejlépe vyzbrojených armád Světa. Dokonce má více zbraní, než sám potřebuje. Spojenci nechali v Afghánistánu třeba slavné vrtulníky UH-60 Black Hawk, nebo i obří dopravní letouny. Na podobnou techniku nemají Talibánci vycvičené lidi. Nakonec ji ani nepotřebují, protože na rozdíl od USA nelétají dělat války do jiných zemí. Co s tedy s touto vojenskou technikou?
Ideální řešením by bylo, kdyby třeba vrtulníky nebo dopravní letadla koupila Armáda ČR. Bylo by to levné. Armáda ČR není koncipovaná, aby zajišťovala národní bezpečnost. Musí jen podporovat Američany při neokoloniálních výbojích. Právě na to by se mohly hodit třeba obří dopravní letouny. Jenže to má háček. ČR smí nakupovat novou techniku jen u západních zbrojařských koncernů, nebo použitou techniku u spojenců, kteří starou techniku nahradí nákupem nové u zmíněných koncernů. Podobná situace bude i u dalších západních zemí.
Nadbytečná vojenská technika v Afghánistánu představuje značný problém. Dobře vyzbrojený Talibán asi bude prvkem stability v této oblasti. Nicméně nevíme, co se stane s nepotřebnými zbraněmi. V Afghánistánu jsou pole plná máku na produkci opia. Až Talibán zakáže produkci drog, může vypuknout hladomor. Co udělá Talibán s nadbytečnými zbraněmi? Asi je prodá komukoliv za jakoukoliv cenu. Západní země se však tohoto tendru nebudou účastnit, aby nepřipravily zbrojařské koncerny o byznys. Proto můžeme očekávat, že se s těmito zbraněmi můžeme potkat kdekoliv. Třeba v rukách teroristů v Evropě.
Vít Skalský
